Co se naučím ve škole a co mimo ni

Publikováno 22. 6. 2016

Text: Matěj Vlček, 12 let

Už jako malý kluk jsem byl strašně moc zvídavý a pořád jsem bombardoval rodiče otázkami PROČ. Samozřejmě jsem se nikdy nenechal odbýt a někdy jsem se pak dozvěděl i to, co jsem nechtěl :-).

Ve třech letech, podle rodičů akorát včas, jsem začal chodit do školky a tam jsem s tím otravoval paní učitelky. Např. jsem se ptal, proč existují oblaka, proč nemám 5 rodičů, proč máme Ježíška a v Americe Santa Clause, proč jsou někteří lidé zlí, proč máme vlasy, proč nemůžu už teď řídit auto a podobné pitomé otázky. Vlastně si už ani nepamatuji, co jsem se dozvěděl, a popravdě – je mi to docela líto.

Když jsem začal chodit do školy, šlo mi to a bavilo mě to. První třída byla úplně super! Nové věci, nová třída, noví spolužáci! Mé učitelky z toho po nějakém čase moc nadšené nebyly, protože jsem pro změnu otravoval je. Alespoň jsem měl ten dojem. Po nějakém čase jsem se tedy raději ptát přestal. Přesto jsem se toho hodně naučil, ale za dva roky to bylo už jiné. Najednou mě to přestalo bavit a výklady učitelky byly nudné. Zjistil jsem, že většina školy se zakládá na psaní, vypisování textů, na písemkách a podobných hovadinách. To už vás pochopitelně nebaví, protože jenom psaním se to prostě nenaučíte, a pak z toho nemáte nic.

Kromě školy jsem také často hrál na počítači (to už mě bavilo :-)). Z toho jsem se naprosto objektivně (rodiče by nesouhlasili) naučil snad víc než ve škole, protože jsem hrál hry hlavně v angličtině. Tím jsem se učil skvěle anglicky (dodnes mám náskok). Musel jsem například komunikovat s nějakým hráčem někde z Austrálie. Hrál jsem různé logické hry, tím jsem procvičoval mozek a naučil jsem se logicky přemýšlet, různé dobrodružné hry, které se zakládají na pravdě, a tím jsem se např. dozvěděl něco z dějin a třeba o životě slavných a významných osobností. Dobré byly také postřehové hry, kde jsem musel strašně rychle na něco zareagovat, a tak se mi zlepšovaly reflexy. A tak dále.

Zkrátka si myslím, že nejlepší způsob, jak se něco naučit, je ten, který zažiji na vlastní kůži, vidím to na vlastní oči, popřípadě slyším na vlastní uši. Někdy třeba i ochutnám :).

Samozřejmě jenom z počítačových her se nemůžete učit, protože musíte také komunikovat s ostatními. Když mě něco zajímalo, tak jsem si to našel na internetu, přečetl a hned jsem to věděl. To byl pokrok a rodiče byli rádi, že jsem samostatný. Za pár let jsem se dostal do pořadu WIFINA, ve kterém i nyní účinkuji, a stále mohu klást otázky, které jsou ale vždy na osobu, se kterou právě dělám rozhovor (někdy si říkám, jestli s tím neotravuji už i je). Je to zábavný magazín (dokonce už vyšla i knížka) pro děti o všem, co je zajímá, ale natáčí se to tak, aby to bylo zábavné. Nenatáčí se to ve studiu, ale vše zažiji na vlastní kůži, a to je skvělý způsob, jak se něco naučit a zapamatovat si to. Např. jsem natáčel v planetáriu a tam jsem se dozvěděl, že čím má nějaká hvězda studenější barvu, tím je teplejší, což znamená, že nejvíce je horká bílá hvězda a nejstudenější červená. Věděli jste to? Také jsem natáčel o tancích, výrobě aut, laparoskopii, o lidském mozku, o superrezolučním mikroskopu a o spoustě dalších věcí, které nás obklopují. Rozhodně se mi tyto věci učí lépe takto, než když pořád něco píšeme ve škole a učitel to jenom občas doplní nějakým nezajímavým komentářem.

Také hodně čerpám z výměnného pobytu v Portugalsku, na kterém jsem byl minulý rok, a z různých exkurzí, na které nás škola vezme. Jeli jsme třeba do výrobny svíček, do divadla, záchranné stanice atd. Občas, když si s námi o hodině paní učitelka o daném tématu povídá, nám řekne nějaký příběh, který se toho týká. To se mi to pak lépe pamatuje. Moc se mi také líbí, když o fyzice děláme experimenty, to mě strašně baví pozorovat a hodně se z toho naučím, protože to zažívám na VLASTNÍ kůži.

Zkrátka si myslím, že nejlepší způsob, jak se něco naučit, je ten, který zažiji na vlastní kůži, vidím to na vlastní oči, popřípadě slyším na vlastní uši. Někdy třeba i ochutnám :-). To by bylo asi vše, co bych k tomuto tématu chtěl říct. Ať se ve školách dělají víc experimenty, víc se jezdí na exkurze, víc učitel komunikuje s žáky a učí ve škole zábavnou formou. Když se bavíme, hrajeme si a věci si můžeme vyzkoušet, nemá to chybu. Tak si myslím, že se toho hodně naučíme a přitom by nás to hodně bavilo. Ve školách přece vůbec nemusí být nuda!

Twitter