Inspirativní školy

Publikováno 9. 6. 2016

V Singapuru připravují školy studenty na svět v jednadvacátém století tím, že je podporují k tomu, aby byli sebevědomí, dokázali se samostatně učit, jednali aktivně a stali se zúčastněnými občany, kteří se zasazují o lepší okolí. I u nás vzniká stále více škol, které si kladou otázku, jakými kompetencemi by měli být jejich žáci vybaveni, aby v měnícím se světě obstáli. Některé z nich jsme oslovili a zeptali se, co podle nich děti v 21. století budou potřebovat a jak na tyto potřeby škola reaguje.

ZŠ Livingston

Co si myslíte, že potřebuje umět dítě rostoucí do 21. století?

Určitě něco jiného, než potřebovalo dítě rostoucí do století dvacátého. Musí mít přiměřenou zásobárnu znalostí. Ještě důležitější jsou však jeho dovednosti, schopnost postarat se o sebe, rozhodovat se, analyzovat. Musí umět pracovat samostatně, ale i ve skupinách, musí umět dobře plánovat a prioritizovat. Musí být samostatnou, zodpovědnou osobností, která najde v životě své uplatnění. Dospělý člověk 21. století si musí primárně umět poradit sám se sebou, aby si díky tomu uměl poradit i se stále složitějším světem okolo.

Jak na tyto potřeby vaše škola reaguje?

S dětmi v naší škole jednáme s úctou, posilujeme jejich sebevědomí, ale stejnou měrou je vedeme ke schopnosti sebereflexe. Rozvíjíme jejich talenty, aby věděly, jaké možnosti ve svém pozdějším uplatnění mají, dbáme na jejich vzájemné vztahy, podporujeme schopnost empatie i sebeřízení. Stavíme je před reálné životní situace a provázíme je jejich řešením. Třídy máme věkově smíšené, děti se učí podle svých vlastních studijních plánů, roli učitele chápeme jinak, než je běžné.

ZŠ Ježek bez klece

Co si myslíte, že potřebuje umět dítě rostoucí do 21. století?

Nerada bych se stavěla do role vizionářky. Nevím, co bych měla umět já, co budu za pár let potřebovat sama. Můžu mít své sny, můžu si představovat, můžu si domýšlet, ale to je tak vše. Každopádně se domnívám, že by bylo fajn, kdyby děti byly do života vybaveny svobodou, respektem a zodpovědností, což jsou tři pilíře, na kterých naše škola staví, a pocitem štěstí, který všechno zaštiťuje.

Jak na tyto potřeby vaše škola reaguje?

Vždy říkám, že naše škola je tak svobodná, jak to umožňuje současná školská legislativa. Ježek bez klece tedy poskytuje prostředí zodpovědné svobody, štěstí a respektu. Ač to možná na první pohled vypadá jednoduše, věřte, že u nás to děti (a všichni ostatní zúčastnění) mají o dost složitější než ve školách, kde mají žáci většinu dne přesně „nalajnovánu“, kde jsou pod neustálou kontrolou, kde je v podstatě jediným cílem hon za známkami, případně útěk před nimi.

 

ZŠ Mills

Co si myslíte, že potřebuje umět dítě rostoucí do 21. století?

Děti rostoucí do 21. století potřebují v základu to, co potřebovalo mnoho dětí před nimi. Být milovány, být povzbuzovány k rozvoji své osobnosti, být chváleny. Potřebují být vedeny k ohleduplnosti a respektu, ke kvalitní komunikaci a spolupráci. Potřebují získat pocit, že tady mají své místo a mohou být něčím prospěšné. Potřebují se naučit kooperovat a převzít pocit zodpovědnosti, aby pochopily, že samy dokážou mnoho, ale společně s ostatními mohou v určitých případech dokázat ještě víc. Pokud je jim to dopřáno, skoro s jistotou budou taková poselství předávat dalším generacím v naší společnosti. 

Jak na tyto potřeby vaše škola reaguje?

Naše škola podporuje rozvoj osobnosti dítěte, který je zajištěn individuálním přístupem v málopočetných třídách (do 15 dětí). Děti jsou vedeny k aktivitám v různých centrech a týmech, kde objevují nejen význam kooperace, komunikace, ale zároveň získávají vztah k umění např. formou ateliérů a dílen. Děti také získávají zkušenosti v oblasti dramatizace, kde mohou pracovat na rozvoji své emocionální stránky.

Vedeme děti k samostatnému myšlení. Učíme žáky získávat takové znalosti a vědomosti, které jim umožní uspět v životě i v dalším vzdělávání. Rozvíjíme a posilujeme schopnost dialogu, argumentace a orientace, schopnost rozlišit pravdu a lež, schopnost vyhledávání a třídění informací a hledání souvislostí. Posilujeme soustředění.

 

OPEN GATE

Co si myslíte, že potřebuje umět dítě rostoucí do 21. století?

Bez ohledu na století, ať umí cokoliv, nechť je to především slušný, pracovitý a spravedlivý člověk.

Jak na tyto potřeby vaše škola reaguje?

Snažíme se především být místem, kam studenti chodí rádi, s vědomím, že to má smysl a že zde pracují lidé, kteří se jim chtějí věnovat a pomáhat jim na jejich cestě vzděláním. Stále máme na paměti, že výchova mladého člověka nespočívá jen a pouze v akademické oblasti, ve výkonech a výsledcích, ale nabízí také dostatek možností a příležitostí pro komplexní formování osobnosti po všech stránkách včetně aktivního a zdravého životního stylu.

 

ScioŠkola

Co si myslíte, že potřebuje umět dítě rostoucí do 21. století?

Otevřeně připouštíme, že přesnou odpověď na tuto otázku neznáme. Děti, které dnes máme v prvních třídách, budou na vrcholu své profesní kariéry někdy kolem roku 2050. Jediné, co se tedy dá předpokládat, je, že tyto děti musíme připravit na to, aby byly schopny fungovat v různých, rychle se měnících prostředích a situacích. Zároveň ale víme, že nejistotu a proměnlivost budou zvládat lépe, když budou schopny navazovat i trvalé a kvalitní vztahy. 

Jak na tyto potřeby vaše škola reaguje?

V první řadě se snažíme v dětech udržet vnitřní chuť k učení, která by jim ideálně měla vydržet celý život. Pokud chceme, aby lidé uměli čelit změnám – tedy aby se neustále učili novým věcem, musíme v nich uchovat přirozenou radost z učení a objevování. Běžný den v naší škole děti tráví v různých prostředích, skupinkách a provází je hned několik dospělých „průvodců“ – tento režim by je měl připravit právě na proměnlivost a variabilitu budoucího světa. Stabilní a pevné vztahy pak děti navazují v „kolejích“ (věkově smíšených třídách), jejichž členy jsou od první do deváté třídy. 

PORG Libeň

Co si myslíte, že potřebuje umět dítě rostoucí do 21. století?

Přemýšlím, jak se vykroutit z této nesnadné otázky, kterou bychom si měli klást a klademe dnes a denně, ale na kterou se tak obtížně hledá odpověď. Zvláště představíme-li si například rok 1916 a stejné zadání: Co potřebuje dítě rostoucí do 20. století? U vědomí toho, co prvoválečné děti v „krátkém“ dvacátém století všechno čekalo, docela mrazí. A co čeká ty dnešní?

Nedokážeme-li predikovat, co bude, dokážeme odhadnout, co nebude – nebude nic jako dřív. Už tu nebude (a není!) škola jako jediná nositelka vědění, chrám i tvrz vzdělání. Spíše škola jako křižovatka, novodobá agora, místo setkání, inspirace, interakce, socializace. Prostor sdílení i sdělování.

Jak na tyto potřeby vaše škola reaguje?

Učitelé vnímají, že se za dobu jejich praxe mnohé změnilo a že do toho rozjíždějícího se vlaku je třeba naskočit. Na PORGu se snažíme „jít s dobou“ už pětadvacet let. A baví nás to. A troufám si říct, že to baví i naše studenty. „Hlavně aby nezmizela radost,“ říkal Ivan Martin Jirous, a přestože nemyslel školu, pro školu – i pro tu naši – to platí dvojnásob!

Twitter