Mediální vzdělávání rozvíjí občanské postoje

Publikováno 17. 6. 2016

Text: Markéta Majerová

Svět bez médií si dnes umí představit jen málokdo, média se stala běžnou součástí naší každodenní reality, proto je důležité reflektovat je i ve vzdělávání dětí. O to se pokouší mediální výchova a mediální pedagogika. Na jejich vzájemný vztah, přínos a cíle jsem se zeptala Petra Valenty z Centra mediálního vzdělávání.  

V čem se liší pojmy mediální výchova a mediální pedagogika?

Mediální pedagogika je širší obor zahrnující zkoumání médií v kontextu života člověka, jehož jednou z disciplín je mediální výchova jako teorie a praxe výuky o médiích ve školách. Tak je chápán v německé tradici. Známe ho ale také v kontextu teorií, které nahlížejí média jako edukačně-socializační systém využívající vlastní metody a prostředky a sledující vlastní cíle. Proto pedagogika.

Jejich vlastní nezávislost, kritické myšlení pak bude dítěti nejlepším příkladem.

Jaké cíle média tedy sledují?

Média jsou jedněmi ze sociálních institucí, které se podílejí na vytváření společenské reality a šíření určitého povědomí o ní. Tím přispívají k integraci lidí do společnosti, upevňování určitých vzorů chování, hodnot atd. Podílejí se na stabilizaci společnosti, ale zároveň mají sociálně kontrolní funkci. Jejich cíle jsou v zásadě mocenské.

Obecným cílem mediální výchovy je mediální gramotnost. Jak je v tomto kontextu chápaná?

Domnívám se, že mediální gramotnost je dnes vnímána hodně jako technická dovednost spojená s užíváním médií. To nezohledňuje fakt, že média jsou nástrojem politiky a moci. Proto je třeba pojímat mediální gramotnost šířeji s ohledem na sociální, ekonomický a politický kontext fungování médií. Je třeba rozvíjet kompetence nejen mediální, ale také občanské a sociální.

Mění se tím nějak role učitele a žáka v procesu mediálního vzdělávání?

Oba by měli zůstat v tomto procesu autonomní. Učitel v tom, aby si sám vybíral témata, prostředky a cíle, které považuje za důležité. To znamená nezávislost na všeobecném pojetí toho „jak se to dělá“. Stejnou možnost by měli dostat žáci. Ti tak mají větší prostor prezentovat se jako svébytné osobnosti, jejichž mediální i sociální zkušenost je relevantní a je obohacující pro všechny zúčastněné.

A jakým způsobem mohou mediálně vzdělávat své děti rodiče?

Rodiče by měli rozumět logice médií alespoň do té míry, aby zůstali sami autonomní a kritičtí k výrokům o tomto světě, které z médií dostávají. Měli by chápat, že média mají specifické mocenské cíle a jsou k nim využívány. Jejich vlastní nezávislost, kritické myšlení pak bude dítěti nejlepším příkladem.

 

Twitter