Několik čísel o vztahu žáků a učitelů na středních školách

Publikováno 10. 6. 2016

Text: Martin Novotný

Nedávná smrt vyučující střední průmyslové školy v Praze, v médiích spojovaná s předchozí šikanou žáky, vyvolává řadu otázek. Dalo se situaci předejít? Roste šikana na školách? Bývají šikanováni i učitelé? A jak často?

Posoudit situaci na dané škole je obtížné. Sledovat vývoj v oblasti chování žáků napříč Českem je ještě obtížnější. Mají školy, potažmo zřizovatelé vůbec nějakou možnost, jak situaci na školách sledovat? Jistě, existuje řada hodnotících nástrojů, které mohou napomoci. Jedním z nich je dotazníkové šetření Mapa školy společnosti Scio.

Šetření si ve většině případů objednává sama škola a ročně se jich zapojí několik desítek. Nejedná se tedy o výběrové šetření s předem vybraným vzorkem zapojených škol. Přesto jsou výsledky téměř 5 tis. žáků a více než 600 učitelů z 21 středních škol zajímavým ukazatelem.

Co jsme tedy v únoru 2016 ohledně klimatu ve školách zjistili?

Otázka na úvod „Jsou ve vaší třídě kamarádské vztahy mezi žáky?“, většina žáků ve třídách tvrdí, že ano. Míra kladných odpovědí se shoduje s tou od rodičů a vyučujících. Pokud se však ve třídách vyskytuje šikana, týká se obvykle jedince nebo menšiny žáků. Povšechná odpověď, že se většina má dobře, nám nestačí. Kolik žáků v dotazníku přizná, že zažilo šikanu na vlastní kůži? Sedm procent. To je jeden žák ze čtrnáctihlavé třídy nebo dva žáci z každé třídy s devětadvaceti studenty. To není málo! Zejména pokud předpokládáme, že ne všichni šikanovaní žáci se v dotazníku přihlásili. Navíc se každý šestnáctý rodič domnívá, že se jeho dítě ve škole bojí některého ze svých spolužáků. K šikanování ostatních se v dotazníku přiznala tři procenta žáků. A jak vypadají vztahy mezi žáky a učiteli?

7 % žáků zažilo na vlastní kůži šíkanu.

Je to paradoxní, ale většina žáků je k hodnocení chování svých spolužáků přísnější než jejich učitelé. Pouze čtvrtina žáků se domnívá, že se k vyučujícím chovají vhodně „téměř všichni žáci“. Naproti tomu více než polovina učitelů hodnotí chování „témě všech žáků“ jako vhodné. Přepočtená hodnota učitelských odpovědí je tři a půl bodu ze čtyř možných, zatímco žákovských jen 2,8 bodu (čím vyšší je přepočtená bodová hodnota, tím více žáků třídy se k učitelům chová vhodně). Žáci tedy častěji než učitelé vnímají chování svých spolužáků k vyučujícím jako nevhodné.

S chováním k vyučujícím souvisí jejich autorita (ať už vynucená, nebo přirozená) ve třídě. Situaci vnímají učitelé a žáci odlišně. Učitelé se domnívají, že mají u svých žáků autoritu, a to mnohem častěji, než jejich žáci připouštějí. V přepočtených hodnotách vychází situace na 2,6 bodů od studentů a 3,4 body od vyučujících. Pokud by vyučující měli u všech svých žáků stoprocentní autoritu, byla by výsledná hodnota čtyři. To znamená, že řada žáků k některým vyučujícím autoritu nechová, a učitelé si to neuvědomují. Větší míru respektu mívá u žáků vedení školy.

Klima na školách není tak špatné, jak se může zdát

Co závěrem? Přestože by vztah mnohých žáků mohl a měl být ke spolužákům i vyučujícím lepší, celkové prostředí a atmosféra je na školách vnímána kladně. Potvrzuje to ve svých odpovědích v dotazníku 89 % učitelů a 76 % žáků. A téměř 90 % všech zapojených žáků i rodičů se shoduje, že jsou žáci ve škole vedeni k slušnému chování, ať už si pod tím představujeme cokoliv. A to není vůbec špatné.

Twitter